Asi každý má svá velká a malá přání.

Já si jednou za čas uvědomím, že mi Bůh plní i ta nejnepatrnější. Jako například:

Líbí se mi kytička (umělá) ve vlasech kamarádky a ráda bych ji taky nosila, ale nechci se opičit a navíc moc na ty ozdoby nejsem. Nechám to být a nikomu nic neřeknu. Jeden den přijdu do společenské místnosti v klášteře a na stole je kytka do vlasů a napsané, že je to pro mě. Přijde mi moc pěkné, že takové mini přání mi Pán splní, aniž bych to někomu řekla a není to poprvé.

Pán nás má tak rád a stále nám to ukazuje, stačí se jen dívat.